Garry S. Becker: Pojednání o rodině (1981)

O účastnících sňatkového trhu se předpokládá, že mají limitované informace o užitku, jenž jim poplyne ze získání potenciálního protějšku, neboť zejména jejich informace o jeho či jejích charakteristikách bývají neúplné. Kdyby mohli hledat stejně 'lacino' další protějšky i jako ženatí či vdané a pokud by ukončení manželství celkem nic nestálo, brali by si toho prvního zhruba přijatelného, na kterého by narazili, vědouce, že i jakés takés manželství je lepší než žádné. A pokračovali by v hledání. Protože však manželství přece jenom omezuje přístup k svobodným protějškům a jeho ukončení může být i velmi nákladné (jeho cenu zvyšují zejména děti, ale i jiné 'investice' učiněné v tom kterém manželství), účastníci sňatkového trhu si obvykle neberou hned prvního potenciálního partnera, na kterého přijdou, ale snaží se nejprve se o něm něco více dovědět, a zároveň se nepřestávají rozhlížet po lepší partii.

Další vyhledávání a lepší informovanost zvyšují užitek očekávatelný z manželství tím, že zvyšují kvalitu výběru. Vyhledávání samo však spotřebovává čas, úsilí a jiné vzácné zdroje a čím déle trvá, tím dále jsou odkládány výnosy plynoucí z manželství. Racionální osoba bude pokračovat ve vyhledávání jak na 'extenzivním převisu' dalších možných partií, tak i na 'intenzivním převisu' doplňujících a vyjasňujících informací o svých vážných nápadnících či nápadnicích, dokud se převis zisku a převis nákladů nevyrovnají. Jde zejména o to, že racionální osoba se žení či vdává, i když si je vědoma, že další hledání by jí zajisté umožnilo najít někoho ještě lepšího, leč náklady na další hledání by zřejmě převýšily zisk plynoucí z potenciálně lepší partie.