A.1. Mýtus a počátky řecké filosofie

• specifičnost filosofického výkladu skutečnosti na pozadí mýtu
• obecná charakteristika řecké filosofie
• srovnání různých typů výkladu v počátcích filosofie (Míléťané, pýthagorejci, Hérakleitos)
• PL: Zlomky předsokratovských myslitelů, přel. K. Svoboda, Nakladatelství ČSAV, Praha 1962. (Kap. I, III, IV, VI. 30 s.)
• SL: http://www.phil.muni.cz/fil/antika/ (témata 1-4) a tam uvedená literatura

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Specifičnost filosofického výkladu skutečnosti na pozadí mýtu

• Mýtus (řecky μύθος, vyprávění) je „symbolické vyprávění vyjadřující víru v plnost a celistvost nadčasového řádu“, typicky báje, tradiční, obvykle anonymní epický útvar, který dává odpovědi, aniž by kladl nějaké otázky. Vznikl totiž v neproblematickém světě, kde pro individuální tázání a pochybnosti nebylo místo. Je to tradovaný příběh (řetězec příběhů či vyprávění), které nesdělují informace, nýbrž vyvolávají prostřednictvím obrazů dojem hlubšího porozumění celku světa nebo nějaké jeho podstatné části v jejich významu pro lidský život.
• Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika). Hledání pravdivého poznání, smyslu a dobrého života prostředky reflexe, racionální argumentace a diskuse, která vyžaduje určité pojmy. Není to tedy jen akademická disciplina, ale také způsob života, který začíná údivem nebo zklamáním nad tradičními výklady věcí (Platón) a snaží se s tajemstvím světa a existence nějak vyrovnat.
• Filosofie se od mýtu odlišuje tím, že filosofický výklad obsahuje pouze ta tvrzení, která jsou doložitelná pozorováním nebo argumentačně podložena. Mýtus obsahuje neodůvodněné příběhy.
• Mýtus pomáhá přežít a orientovat se ve světě. Filosofie směřuje k poznání skutečnosti a není pro přežití nutná.
• Filosofie může navázat spíše na výkladovou část mýtu nežli na náboženskou.
• výhodná politicko-ekonomická situace 1000 př. n. l. v Malé Asii pro vznik filosofie
• zákony -> efektivní obchod
• zákony -> používání písma -> vyšší gramotnost -> šíření filosofie i písemně
• 7 mudrců - praktická moudrost

Obecná charakteristika řecké filosofie

• skutečnost - fýsis, počátek - arché, řád - kosmos, celek - hólos (Gigon)
• primát bytí, hodnost bytí (hierarchie), hledání řádu, racionalismus, nazírání - theória - vědění pro vědění (Cetl)

Srovnání různých typů výkladu v počátcích filosofie (Míléťané, pýthagorejci, Hérakleitos)

Míléťané (6. stol. př. n. l.)

• Vycházejí z pozorování meteorologických a biologických jevů. Odtud dospěli k představě společného základu (počátku) všech jevů
• Thalés - voda + vše je plné bohů = vše je oduševnělé
• Anaximandros - spis později nazván Peri fyseos; apeioron - neomezeno - odlišné o čtyř prvků
• Anaximenés - vzduch (když řídne vzniká oheň, když houstne vzniká voda a země, pohyb arché, změna kvantity je změnou kvality
• kosmos není věčný, vznikl a zanikne

Pýthagorejci (5. - 4. stol. př. n. l.)

• skutečnost se řídí matematickými zákonitostmi - čísla, harmonie
• čísla nejsou abstraktní, ale skutečná, jednička = základ čísel, desítka = organizující činitel
• počátkem skutečnosti nejsou čísla, ale protiklady (omezené/neomezené, sudé/liché)
• akúsmata - slyšená neodůvodněná pravidla
• duše je nesmrtelná a převtěluje se - orfická víra, tělo závislé na duši

Hérakleitos (535 - 475 př. n. l.)

• věci se proměňují
• podstatou věcí i dění jsou protiklady
• žádoucí souboj protikladů se odehrává v rámci sjednocujícího principu - logos, ve smyslu míry
• oheň = počátek
• kosmos je věčný - bez vzniku a zániku
• vše se děje podle měr a poměrů, nikoli podle čísel
• dobrá duše je suchá, má počátek ve vlhku a je podstatou člověka
• poznání skutečnosti, přirozenosti, jednoty protikladů -> volba správného způsobu života
• člověk si vytváří svůj osud

Čtyři první věty

V odpovědi na tuto otázku se budu věnovat vzniku západní filosofie. Budu mluvit o tom, kde, kdy a za jakých okolností filosofie vznikla a o tom, co filosofie je a jaký byl, respektive je její smysl. V druhé části odpovědi budu mluvit prvních filosofech a to o Miléťanech, Pýthagorejcích a Hérakleitovi. Pro nejstarší filosofii je charakteristické nahrazování mytologického výkladu abstraktními pojmy vzešlými z pozorování.